The Diary of a Young Girl: Anne Frank

9. dubna 2016 v 22:58 | Aileen |  Knihy, filmy apod.
Rozhodla jsem se napsat takové malé zhodnocení knížky, kterou jsem právě dočetla. Čtu poměrně hodně, ale ne každá knížka mě dostane až ke článku...

Deník Anny Frankové

Nevím, jestli jste o této knize už slyšeli... Já ji teda znám už tak od deseti let, protože ji četla spolužačka, a když mi tuto knihu na podzim půjčila v angličtině moje známá, byla jsem moc ráda.


Anne Franková byla mladá židovská dívka, která se se svou rodinou ukrývala v Amsterodamu před nacismem za druhé světové války. V roce 1942 (12. června) dostala od svých rodičů k třináctým narozeninám zápisník, který se rozhodla využít jako deník.
Ze začátku se deník jeví jako obyčejný průvodce životem třináctileté holky, která popisuje svůj domov, rodinu, školu, spolužáky, která je obklopená tlupou kamarádek a sympatizují s ní kluci. Skončí škola, začnou letní prázdniny a její život se najednou zkomplikuje. Její sestra Margot obdrží předvolání od Ústředny pro židovské vystěhovalectví do pracovního tábora, proto se Anne spolu s Margot, otcem Otto Frankem a matkou Edith Frankovou přesunou do zadních prostorů firmy v ulici Prinsenbracht.
Žijí tam ještě s jednou rodinou (šestnáctiletým Peterem van Daanem a jeho rodiči) a později se k nim připojí i jejich známý, zubař, pan Dussel.
Anne popisuje jejich místo úkrytu, situaci, životní podmínky a soužití s jejich spolubydlícími. Mnoho zápisků se týká hádek a špatných vztahů s matkou, Margot, paní van Daanovou a panem Dusselem, ale postupem času jsem měla pocit, že se to zlepšuje. Když dosáhne patnácti let, začne si velmi rozumět s Peterem a chvíli to i vypadá na malý románek, i když v deníku přesto píše, že Peter je jen kamarád, kterému může říct cokoliv a má ho velmi ráda.


Anne chtěla být spisovatelkou a novinářkou. Milovala historii, mytologii, genealogii, učila se anglicky a německy, myslím, že uměla i něco z francouzštiny. Napsala několik příběhů, a když slyšela člena nizozemské vlády v exilu mluvit o možném vydání židovských odkazů po válce jako byly deníky, dopisy apod., začala deník předělávat pro vydání.
Její poslední zápisek je z 1. srpna 1944, kdy píše o svých dobrých a stinných stránkách, o tom kým by mohla a chtěla být, kdyby na světě nebyli jiní lidé, přičemž zápis před tím byl plný optimismu. Vlastně většina deníku je i přes všechny její strasti optimistická, Anne měla pozitivní přistup k životu! Doufala ve šťastný konec války, často psala o tom, co a jaké to bude po válce... Spousta vět, které napsala, se používají jako citáty, byla velmi chytrá.
Její deník však není jen o ní, píše i o událostech během války. Píše o podmínkách, povinnostech a omezeních platící pro Židy, promluvách Winstona Churchilla v rádiu, vylodění Britů v Normandii (Den D) 6. června 1944 atd.

Bohužel 4. srpna 1944 všechny ukryté ve firmě zatkli spolu se dvěma zaměstnanci firmy, kteří Anne a jejím spolubydlícím pomáhali. Byli různě deportováni do koncentračních táborů a uvězněni. Annina matka zemřela hladem a vyčerpáním v Osvětimi. Margot a Anne skončily v Bergen-Belsen, kde byla rošířená epidemie tyfu. Margot byla velmi slabá a podle svědků ji zabil samotný pád z postele, několik dní na to zemřela Anne někdy kolem konce února nebo začátku března tři měsíce před jejími šestnáctými narozeninami. Její otec byl jediným ze všech, kdo přežil.
Otto se vrátil do Amsterodamu a dostal se k Anninemu deníku, který zůstal v úkrytu po zatčení, přečetl ho a rohodl se ho vydat.

Anne byla obyčejná dívka, ale s neobyčejným životním příběhem. Její deník se stal branou do prostředí holocaustu, ale také inspirací. Čtenář se během svého objevování nejednou zamyslí nad tím, co v životě má, čeho by si měl vážit a jak věci kolem sebe vnímá.
A upřímně... držet v ruce takový historický pramen a mít možnost ho číst je přece jen něco výjimečného. :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 *** *** | 10. dubna 2016 v 12:25 | Reagovat

Ahoh si velká borka :D ja bych asi nezvládlo přečíst knihu v angličtině a moc hezky píšeš  úplně si mě navnadila abych si to přečetlo :)

2 Aileen Aileen | E-mail | Web | 10. dubna 2016 v 12:35 | Reagovat

[1]: Děkuju moc! :) Ono to čtení v angličtině není tak hrozné... Já jsem se sice docela bála, že nebudu rozumět,ale po pár stránkách jsem odhodila i ten slovník, protože mě zdržoval. :D Pokud tě taková témata zajímají, určitě doporučuju si to přečíst! Ale je to deník, takže přes některé části jsem se musela nějak prokousat. :D

3 mumbi mumbi | Web | 10. dubna 2016 v 18:31 | Reagovat

tuhle knihu si chci už dlouho přečíst, snad se k tomu jednou dostanu. a máš můj obdiv, žes ji četla v ájině. já sice ájinu mám fakt ráda, ale semtam jsou prostě slovíčka, který neznám a než se tím prokoušu, dobu to zabere, ale taky už chvíli čtu jednu a nutno říct, že jsem se zasekla na prvních stránkách, ale až bude snad víc času, věřím, že ji přečtu celou! :D

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 10. dubna 2016 v 19:39 | Reagovat

* jediným ze všech, kdo přežil... :)

Knihu jsem minulý rok četa v češtině a musím říct, že naprosto splnila mé očekávání, dokonce mě i vlastně překvapila některými pasážemi. Podle mě by si to opravdu měl přečíst každý. Hlavně ten, kdo se zajímá o druhou světovou válku :)

5 Elis Elis | Web | 15. dubna 2016 v 23:05 | Reagovat

Knížku znám a měli jsme o ni přednášku, musela to být hrozná doba, nechtěla bych to prožít...

6 steel32 steel32 | Web | 2. května 2016 v 8:55 | Reagovat

teď jsem jí četla k maturitě a dá se tam docela číst mezi řádky, ale jinak mě dost dostala, jak je to skutečný a ten konec ještě..

7 Termitka Termitka | Web | 2. května 2016 v 9:51 | Reagovat

Já jsem Annu dostala k Vánocům a zrovna ji čtu, moc se mi to líbí, i když je to takové smutné. Skvělý článek! :)

8 thenana thenana | Web | 2. května 2016 v 15:25 | Reagovat

Zní to skvěle asi si ji budu muset přečíst. Zrovna čtu Gejšu, což je skvělá kniha a hned potom si přečíst Deník Anny bude jak sen :D

9 bonneris.blog.cz bonneris.blog.cz | Web | 3. května 2016 v 19:34 | Reagovat

Tak ted jsem dostala fakt chuť si to přečíst :) tvůj Blog se mi líbi.ulíbilo.ukladam si ho do oblíbenych

10 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 3. května 2016 v 20:21 | Reagovat

Tuto knížku jsem nepřečetla nikdy.. celou a myslím, že jí ani číst nebudu.. přijde mi to knížka dost depresivní.. a kazit si náladu se mi nechce.. ale např. moje sestra jí četla a moc se jí líbila.. nutí totiž k zamyšlení a to by měla zvládnout každá kniha ;)

11 princess-baryys princess-baryys | Web | 4. května 2016 v 14:27 | Reagovat

Něco málo jsem o ní slyšela, ale přesně jsem nevěděla, i co se jedná.  Jen jsem znala její jméno, dokud jsem nejela do Amsterdamu.
Z jejih domu udělali muzeum. Když jsem pomyslela na její příběh během prohlídky, tak se mi chtělo brečet.
V Amsterdamu prodávali její deník i v češtině, což mě překvapilo.
A ta fronta do toho muzea. Každý den to místo prý navštíví stovky lidí.

12 V kuchyni V kuchyni | Web | 4. května 2016 v 18:27 | Reagovat

Tu knihu jsem si teda taky chtěla přečíst, ale musím říct, že to tolika letech školní a výuky angličtiny bych asi volila českou verzi :D

13 Natálie Natálie | Web | 5. května 2016 v 15:12 | Reagovat

páni.. ani nevím, jestli bych měla na to to číst.. asi bych to nedala..

14 Antea Antea | Web | 6. května 2016 v 16:21 | Reagovat

Annu Frankovou jsem nečetla, ale chystám se na to...

15 /L /L | 7. května 2016 v 13:05 | Reagovat

Ahoj, tvoj blog sa mi veľmi páči :-) Tiež vás pozývam na môj, kde píšem príbehy, recenzie na filmy, hudbu, seriály :-) Je to nový blog a tak vás chcem poprosiť o podporu :-) http://head-line.blog.cz/

16 eleph eleph | 8. května 2016 v 16:36 | Reagovat

Annu Frankovou jsem také přečetla, rovnou dvakrát. Byla to má první kniha mluvící o této době a navnadila mě k přečtení několika dalších:) Moc se mi líbilo V šedých tónech, takže pokud Tě zajímá tento styl, určitě doporučuji:)

17 cedor cedor | Web | 18. června 2016 v 23:48 | Reagovat

Van Daanovi se jmenují pouze v kniz, ale ve skutečnosti byli van Pelsovi a Dussel byl Fritz Pffefer. Jiank to máš hezké:). Já knihu četl taky (vlastně Anna je symbol mého blogu, podívej a zjistíš sama)
Anna mě inspirovala, abych si psal deník a také jej zkusil vydat a jsem na dobré cestě:), co všechno pro mě ale znamená nemůžu napsat o jednoho komentře, protože by to bylo 3x delší než tvůj článek :D :) tak pokud tě to zajímá můžeš se podívat - články mam v menu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama